Sobotín - postmisijná duch. obnova, 2. 10. – 4. 10. 2009
„Svítilnou mým nohám je tvé slovo, Bože a světlem na mé stezce.“
(Žl 119,105)
„Druhého dne tam byl opět Jan s dvěma ze svých učedníků. Spatřil Ježíše, jak jde okolo, a řekl: „Hle beránek Boží.“ Ti dva učedníci slyšeli, co řekl, a šli za Ježíšem. Když se Ježíš obrátil a uviděl, že jdou za ním, otázal se jich: „Co chcete?“ Řekli mu: „Rabbi (což přeloženo znamená: Mistře), kde bydlíš?“ Odpověděl jim: „Pojďte a uvidíte!“ Šli tedy, viděli, kde bydlí, a zůstali ten den u něho.“ (Jan 1, 35-39)
Stejně tak, jako apoštolové se rozhodli jít za Kristem a naslouchat mu i my se rozhodli prohloubit své znalosti ve víře tím, že jsme přijali pozvání na postmisijní duchovní obnovu, která se konala od pátku 2.10.2009 do neděle 4.10.2009 v Sobotíně na faře pod vedením P. Stanislava Bindas CM.
Program duchovní obnovy spočíval každý den hlavně v ranní modlitbě, mši svaté a adoraci.
V pátek večer už se toho moc stihnout nedalo, protože jsme se sešli až kolem deváté hodiny. Navečeřeli jsme se, představili a šli na mši svatou, která končila adorací.
Sobota už vzhledem k většímu množství času byla pestřejší. Den jsme zahájili ranní rozjímavou modlitbou v kapli. A protože jsme toho museli hodně stihnout, hned po snídani začal otec Stanislav s katechezí na téma: „Já a můj vztah k Bohu“. Přednáška byla zakončena tím, že nás otec rozdělil do skupinek a uložil nám čtyři otázky: „Co pro mě znamená Bible?“, „Jaký vztah máte s Bohem a Ježíšem Kristem?“, „Jaká je má ochota ke spolupráci?“ a „Jaké je mé nadšení?“. O těchto otázkách jsme měli společně diskutovat. Dopoledne jsme zakončili mší svatou, při které se P. Stanislav v kázání ještě vrátil k ranní promluvě.
Jelikož se v sobotu udělalo hezky, sluníčko svítilo, ptáci zpívali… Vyrazili jsme na procházku do lesa, přesně ke Granátové skále. Na zpáteční cestě jsme se pomodlili růženec.
Od Evy jsme měli také možnost dovědět se něco o Haiti. Tam asi 10 měsíců působila jako koordinátorka adopce na dálku. Ukázala nám fotky z těchto míst a pověděla nám něco o mentalitě tamních obyvatel.
Večer, abychom přiložili trochu ruku k dílu, jsme pomohli uklidit větve z farní zahrady. Potom jsme rozdělali oheň, opekli buřty, zahráli hru, proběhlo i malé představení farností, ze kterých pocházíme a nakonec jsme hráli na kytaru a zpívali… Den jsme zakončili adorací na téma „čistota“.
Nedělní ráno začalo stejně jako sobotní, modlitbou. Při mši svaté P. Stanislav navázal na evangelium a mluvil o rodině a manželství.
Po obědě se s námi otec rozloučil s přáním, abychom i my byli jakýmisi misionáři v našich farnostech.
Celý víkend provázela pohodová a veselá nálada a myslím, že pro každého byla tato obnova velkým přínosem. Nejen že jsme se mohli duchovně zdokonalit, ale poznali jsme i nové přátele. Proto bych chtěla poděkovat všem, kdo umožnili tuto duchovní obnovu, P. Stanislavovi, rodině Ponížilových, zvláště pak Věrce a v neposlední řadě všem účastníkům, protože bez nich by to nebylo ono!
Lucka V.